Duševní zdraví není tabu

Lidé se v České republice nejen že bojí o svých psychických problémech mluvit, ale dokonce v situacích, kdy psychické zdraví řeší, používají spoustu dehonestujících výrazů. Byť není pouze výsadou odborníků zaměřujících se na duševní zdraví, že si vyslouží nějaké zlidovělé slangové pojmenování, jen málokterý další odborník je nazván tak nelichotivě. Jen pro srovnání sami můžete zhodnotit, jaké pocity ve Vás vyvolají dvojice výrazů jako např. „očař“ a „cvokař“ nebo „špitál“ a „blázinec“.

 

Deprese a úzkosti v Česku

V České republice přitom trpí například takovou depresí a bipolární poruchou víc lidí než třeba cukrovkou a astmatem (cca. 725 000 lidí). Lidí, kteří mají úzkostnou poruchu, je pak zhruba jeden a půl milionu. A i při zvážení těchto čísel musíme bohužel myslet na to, že existuje spousta lidí, kteří sice psychickými problémy také trpí, ale dosud nevyhledali pomoc.

Organizace Nevypusť duši, která se v ČR zaměřuje na boj proti stigmatizaci duševních poruch a osvětu v oblasti duševního zdraví pak dále uvádí, že podle Světové zdravotnické organizace (WHO) se v bohatých zemích přibližně každý čtvrtý člověk setká s duševní poruchou. Nejvyšší nárůst diagnóz je podle National Institute of Mental Health u lidí mezi 10. a 25. rokem života (50 % chronicky nemocných pocítí projevy nemoci do 14. roku života, 75 % nemocných do 24. roku). Jako velký problém vidí zanedbávání prevence duševních onemocnění, ke které by mělo docházet již od útlého věku. Zdravotnictví investuje do oblasti duševního zdraví něco málo přes 3 % ze svého rozpočtu, ale duševní onemocnění způsobují v naší zemi 25 % zdravotnické finanční zátěže. Když sečteme náklady na zdravotní a sociální péči se ztrátami zaviněnými snížením produktivity, vyjde nám 180 miliard Kč (cca 5 % HDP).

Duševní zdraví ovlivňuje celou společnost

Jak se tedy zdá, uvědomíme-li si důležitost duševního zdraví nejen pro jednotlivce, ale i pro společnost jako takovou, veškerý stud a strach z duševních potíží by měl jít stranou. Díváme-li se na celou záležitost širší optikou, udržováním vlastního duševního zdraví i duševního zdraví ostatních přispíváme k optimálnímu chodu společnosti.

Prevence a osvěta

Každoročně konané Týdny duševního zdraví se proto jeví být smysluplnou akcí, kde se lide mohou o problematice dozvědět více informací. V případě hledání konkrétní pomoci je pak kdykoli možné obrátit se na svého praktického lékaře. Vzhledem k trendu propojení jednotlivých disciplín, by i on měl vědět, na koho se člověk s duševními potížemi může obrátit. Pro ty, kteří se raději spoléhají na vlastní úsudek či na reference od bývalých klientů či pacientů, pak existují internetové portály jako Známý lékař nebo Najdi pomoc.

Závěrem je ovšem nutné ještě dodat, že tak jako v případě kterékoli jiné služby, existuje i v tomto případě možnost, že si člověk a odborník na duševní zdraví nesednou. Není to ovšem důvod házet flintu do žita. Lidé jsou různí a různí se i jejich životy, včetně povahy duševních potíží. Proto někomu může více vyhovovat pouze psychoterapie (a i tu je možné dále dělit podle různých přístupů), někomu jinému bude více vyhovovat kombinace s léky, které mu předepíše psychiatr.

 

 

Autor: Darja Kočárová

Zdroj: https://nevypustdusi.cz/wp-content/uploads/2019/06/Vyrocni-zprava-2018_Final.pdf

 

Začněte se rozvíjet ještě dnes!

Vyzkoušejte náš KURZ ZDARMA na téma „Jak budovat silné já, které zvládne každodenní obtíže“.

Prakticky se v něm seznámíte s tím, jak pracovat s rolemi do kterých každý den vstupujete a naučíte se upevnit si svou vlastní identitu.

Doporučujeme

Essentee notebook

Osobnostní diagnostika zdarma

Začít diagnostiku